1. závod C.E.C cupu 2006

napsal Boltn

 Tak a máme po prvním závodě. Dříve než se dostanu k výsledkům, pozastavím se kolem samotné přípravy, která by se dala vyjádřit dvěma slovy nečekaný večírek. Proč? No, ono v depu uvidíte ledacos, ale bečku s výčepem to je celkem slušný vtip. Věřte nebo ne, u týmu SUPPORT a JOEBARTEAM CZ je to nepostradatelná záležitost. A to i na takovém podniku, jako jsou závody C.E.C. ( Czech Endurance Cup ).

 Pokud někdo z vás četl úvod k tomuto článku v podobě „Trénink na závod C.E.C.“, asi ví o co jde a tuší co se stalo.

 Po telefonech z kraje týdne se vše rýsovalo v rovině, kdy jezdci a jejich realizační týmy přemístí své závodní vybavení na okruh ve středu ráno. Ovšem realita byla jiná. Téměř všechny nás zaskočila nepřekonatelná potřeba seznámit se s Masarykovým okruhem v předvečer závodu a načerpat tak opravdové pocity jezdců, jež si krátí čas před závodem. JOEBARTEAM CZ byl na místě plánovaně, již v úterý večer, aby obsadil depo číslo 9.  Zbytek týmu měl dorazit spolu s kompletním SUPPORT týmem ve zmiňovanou dobu středa ráno. Ale . . . Předvečer závodu tudíž v úterý, jedu s HYENOU do JOE abych naložil bečku piva s potřebným závodním vybavením ( pípa, hnací médium – dusík a speciálními 0,5L plastové nádoby ). Po cestě na ono místo cca ve 19,00, nás zaskočil nečekaný telefonát od RADIMA MÁCHY, jež nám sdělil, že jsou již v depu na pozorování konkurence. „Trošku se to žvejko“ povídá, „jezdci jsou už tady a jejich realizační tým nikde!“ „No budeme to muset řešit nějakou nestlačenou nádobou typu litrové TULAMORE, protože s takovou převahou emocí se nedá bojovat a tudíž je třeba zvednout hladinu tlaku na požadovanou vyrovnávací úroveň“. Tomu jsme s HYENOU celkem rozuměli. Bajker v tísni, to je vždy závažný problém, který je zapotřebí neodkladně řešit. Podíváme se na sebe a se slovy „frčíme   domů pro věci“ otáčíme své zásobovací vozidlo. Doma sbalíme to nejnutnější, tzn. instantní sadu ( spacák, láhev kumulovaného tepla, sadu doutníků ) a vyrážíme naložit speciální HIGHPERFORMANCE závodní vybavení. Na přejímce zmíněné sady, měníme plány i samotnému šéfovi JOEBARUTEAMU CZ panu VAVROSOVI. Ten měl naplánovanou na středu nějakou práci, za kterou mu snad i zadavatel zaplatí. Zahleděl se v dáli, podrbal za uchem, řka „zítra má stejně pršet, tak se k…a nebudu rýpat do hlíny, jebat“. Zvedl telefon, prohodil pár slov a šel se sbalit. V tomto mezičase jsme zatím naložili zmíněnou sadu na zvýšení výkonu a vyjeli do Brna. Opouštíme Slatinu u Bílovce, kdy pokládám HYENOVI otázku, kde dal tu bečku. Ten se na mě podíval a se stejným klidem mi odpověděl, že žádnou nenakládal . . . Hmm, tak to je fajn, zjistit to až v Brně tak, jsme vyhráli společně blbečka dne. Otáčím tedy vůz a jdeme naložit tu nejdůležitější část sady HIGHPERFORMANCE značky BERNARD. Po cestě se zastavujeme akorát najíst, na pumpě před Olomócem, kde nás dojede ŠÍMA a zmíněný VAVROS. Do Brna přijíždíme ve 22,00 akorát v čas. Otevíráme vrata depa č. 9. Pohled na dehydrované jezdce obou týmů je opravdu žalostný! VAVROS se ihned ujímá výčepního zařízení a roztáčí jedno pivo za druhým, aby napojil zmíněnou asi desetičlenou skupinku. Dopadlo to naštěstí dobře. Po dvou pivech se vrátil úsměv i tomu nejvíce zbídačenému jezdci RADIMU MÁCHOVI. Směle jsme začali navazovat kontakt s ostatními účastníky ve vedlejších docích, kteří chtěli také nasát předzávodní atmosféru a mnozí z nich nejen ji. Dokonce se tam objevila v pozdních hodinách i nějaká ta „děvčica“, jež se v klidu promenovala podél všech boxů. V momentě, kdy míjela naší skupinu, která byla už kupodivu slušně promíchána jezdci ostatních dep, zaznělo z úst jednoho místního Brňáka „hele šťáva! Kam tečeš?“ Ta se ze stojickým klidem otočila a než vůbec stihla cokoli říci, již byla mezi námi. Posléze se zjistilo, že jde o celkem pravidelnou návštěvnici, aktivně se účastnící volných jízd na okruhu, ale také mimo něj. Ona návštěva tzv. kačírku není v těchto případech na ostudu. Protože, se nám blížila druhá hodina ranní, chtěly jsme být ráno fit. Odebrali se tedy v klidu do svých spacáků. Někdo spal v autě, ale většina ostatních si nechala zdát něco pěkného přímo v depu.

 Budíček byl na bajkery, zvyklé vyspávat, opravdu brzo. Jednotlivé závodní týmy se sice sjížděly celou noc, ale kolem sedmi ráno začali ladit své stroje. Co naplat. Absolvujeme snídani a vrháme se do práce, které bylo mnoho. Od rána vytrvale pršelo. Téměř každý měl klasické gumy nebo suché „sliky“ a bylo zapotřebí přezout na „vodní pneu“. Všechna depa obsluhovaly dvě „zouvačky“. Řady se sice tvořily, ale nebylo to nejhorší. Na prodej byly pneu značky Pirelli, ostatně v duchu Pirelli celá akce probíhala.  Od 7,30 zhruba do 11,00 bylo nutné projít technickou přejímkou, nutnou pro zařazení do závodu. Volné tréninky začaly v 9,00 a  byly rozděleny do čtyř 25. minutových rozjížděk. Po skočení tréninků byla 45. minutová pauza. Tu využil každý po svém.

                Někdo ladil co se dalo, jiný si dal malé pivko. Já jsem vyplnil tento čas výrobou vlajky, která byla zapotřebí skrze komunikaci s jezdcem na trati. Maximální čas jednoho jezdce strávený na trati, byl omezen na 30 minut. Pak bylo zapotřebí střídat. Zmíněná vlajka se doslova testovala. Jako první vzal za své pivní tác z pípy. Ač by jste tomu možná nevěřili, nebyl viditelný. Načepovaný „půllitr“ plnil naopak nežádoucí efekt. Depo se začalo plnit všemi, jenom né našimi jezdci. V tom mě napadla spásná myšlenka. Duchapřítomně jsem vyhrabal ze svého auta reflexní vestu, kterou jsem polepil několika tmavými čtverci s bílým číslem 7, což bylo číslo SUPPORT RACING TEAMU. Aby byla „vlajka“ dobře viditelná, byla opatřena speciálním teleskopickým zařízením. Této funkce se výborně zhostil běžný pánský deštík, jež navíc nabízel další tajnou funkci. V případě potřeby, mohl totiž vystřelit do tratě a sestřelit tak nežádoucího soupeře. Tento zlepšovák, jsme ale nakonec nepoužili. Vlajka byla zprovozněna na poslední chvíli. O půl dvanácté začala 25. minutová kvalifikační jízda. Této se SUPPORT RACING TEAM, do kterého jsem byl draftován z JOEBARTEAMU CZ jako manažér, zhostil velice slibně. Takticky jsem pustil jako prvního na trať závodního jezdce RADIMA MÁCHU, jež měl na nepříjemný déšť i speciální gumy. Časem 2,47,839 nás katapultoval na výtečnou 10 pozici na startu. Protože mu stačila na tento čas jen tři kola, pustil jsem na trať „urpuťáka“ Martina Kučeru. JOEBARTEAM CZ nominoval na kvalifikaci PAVLA POSLUŠNÉHO, který tuto jízdu doslova přetaktizoval. Při laborování nad optimálním tlakem v pneumatikách si popletl bary se stupni PSI a natlačil si do běžných gum „plných“ 1,5 atmosfér. Dovedete si asi představit, jak se na trati vlnil. Je to ovšem bojovník každým coulem a kvalifikaci dokončil bez pádu. Čas 4,05,863 stačil sice jen na 50 pozici na startu, ale v tomto případě klobouk dolu, že vůbec dojel!       

   Kvalifikace skončila. Odpolední program vyplnil stunridingový jezdec Pepa Sršeň, který to měl na vodou smáčené trati doslova nezávidihodné. Ale je to profesionál a dal do své exhibice i jízdu s partnerkou. Po vystoupení byl akorát čas na malý obídek, protože výjezd  z boxů byl naplánován na 13,25. Dovedete si představit jak to asi v boxech vřelo. Poslední úpravy, zahřívaní gum, plnění paliva. Atmosféru zlehčoval pouze všudypřítomný tiskový mluvčí a fotograf v jedné osobě HYENA, který se s pivem v ruce a spokojeným výrazem ve tváři trousil depem.

 Start do zahřívacího kola nebyl ničím jiným, než generálkou na ostrý start. Jako u každého vytrvalostního závodu, byla použita startovní metoda známá z Le Mans. Těsně po avizovaném cvičném startu, bylo celkem kuriozní sledovat některé závodníky, jež si při běhu nevyklopili plexi na přilbě. Nejen, že málem osedlali motorku někomu jinému, ale při výjezdu na trať se přes zarosené hledí sotva udrželi na trati. Jezdci nám dojeli zahřívací kolo a začali se páskovat znova na start. Motorky na jedné straně a jezdci na druhé. Tady bylo znatelně vidět, jak mají všichni účastníci pěkně „otevřenou“ přilbu. Na displeji nad startem se rozsvítila velká číslice 4,00,00, která oznamovala délku závodu. 13,45 mávnul traťový komisař praporem a začal první podnik Czech Endurance Cupu.

 Protože jsem se celé čtyři hodiny věnoval vedení SUPPORT RACING TEAMu, mohu vám pouze přiblížit, co se na takovém podniku děje v depu. Představte si depo, které sdílejí dvě stáje, sdružující 9 jezdců, 8 motorek, několik mechaniků a osob na výpomoc. Jezdce měníte v intervalech 20 – 30 minut, tzn. V jednu dobu jsou na místě čtyři motorky, kterým musíte vyměnit transpondéry, což je čip na měření času. Osobně vám řeknu, že jsem byl po závodech stejně unavený jako samotní jezdci. Na druhou stranu jsem přičichl k tomu jaké to je, se kolem takových to motoristických podniků pohybovat. Na to abych popsal slovy zážitky nemám asi dostatek slov a to je u mě celkem neobvyklá situace. Adrenalin, zázemí velké ceny, pravidla závodu, vůně benzínu, taktika spojená mnohdy až s jízdou na hraně a to je jen zlomek všeho. V každém případě, jsme se tento závod jeli tak zvaně svézt. Osobně jsem nečekal ani umístění někde v polovině, protože se mezi amatérskými týmy složených z lidí, kteří jezdí na motorce tak jako mi, pohybuji profíci, jež navštěvují velké ceny a zavoděním se živí. Ovšem jak ukazují výsledky dole, kluci z JOEBARTEAMU CZ a SUPPORTu jezdit umí. Z celkových 63 přihlášených týmů, bylo pouze 35 týmů, jež mezi sebou neměli jezdce se závodní licencí. 

 
Dosažené výsledky obou týmů :

- kategorie amatéři 1 000ccm :                                        6. místo            JOEBARTEAM CZ

( celkem 25 týmů )

- společná kategorie amatéři 1 000 a 600ccm :                 7. místo            JOEBARTEAM CZ

( celkem 35 týmů )

- společná kategorie profíci a amatéři 1 000ccm : 10. místo          SUPPORT RACING TEAM 

( celkem 43 týmů )                                                         16. místo          JOEBARTEAM CZ

- celkové výsledky všech kategorií :                                 17. místo          SUPPORT RACING TEAM 

( celkem 63 týmů )                                                         24. místo          JOEBARTEAM CZ

Z důvodu RADIMOVI čerstvé závodní licence byl SUPPORT RACING TEAM automaticky zařazen mezi profi týmy, ačkoli zbylí tři jezdci spadají mezi amatéry. Pokud by byl SUPPORT RACING TEAM  klasifikován jako tým amatérů, skončil by na cenném třetím místě.   

V tuto chvíli Vám představím složení týmů :

- JOEBARTEAM CZ

- SUPPORT RACING TEAM 

            Protože jsem „koučoval“ výše uvedený SUPPORT RACING TEAM,  nabízím vám i jednotlivé průjezdy kol :

           Kompletní výsledky můžete najít na stránkách CEC - tady                                         

 Pokud si dobře všimnete, závod byl i přerušen. Důvod byl jednoduchý. Jeden z jezdců havaroval způsobem, kterým rozbil motorku už na trati na šrot. Z tohoto torza po dobu pádu – několik kotrmelců, vytékal olej na trať a než se závod uzavřel rozstřelilo se tam dalších cca 7 jezdců. Co se týče komentáře kolem písmena „T“. tady musím jít jako manažér sám do sebe, protože jsem si neohlídal přípravu třetí záložní motorky včetně připraveného jezdce. Ve chvíli, kdy přijel RADIM MÁCHA z oválu, měl střídat MARTIN KUČERA. Takto by se stalo, kdyby motorka SUZUKI GSX-R 1000 K5, kterou jezdili oba společně nevypověděla službu. Bohužel, v tento kritický moment měli oba záložní jezdci MARLBORO A HONZA těžké „pytlle“. Než jsem jedno z nich sehnal, uteklo pár minut drahocenného času. Ale kvalitu týmu poznáte podle jejich realizačního týmu. Během dvaceti minut rozebral, opravil a znova složil šéf JOEBARTEAMU CZ VAVROS se svým servisním týmem vadný stroj, který posléze bez problému dokončil zbývající závod. Takže závody se vším všudy. Konec závodu dopadl bez větších problémů a všichni jsme byli rádi, že to máme za sebou ve zdraví a s netknutýma mašinama. Naložili jsme stroje, vybavení, odchytili levitujícího HYENU a jeli v klidu domů.

 Celou akci doplním fotkami a samozřejmě oficiálními výsledky. Fotky jsou tady a tady, výsledky tady.

 Další podnik závodu C.E.C. ( Czech Endurance Cup ) se koná 17.07.2006. To už asi bude pěkně vyhecovaná záležitost, protože tak, jak se připravujeme a pilujeme mi, určitě makají i ostatní. Když jsem psal, že tento první závod se jelo mnoho lidí včetně nás tzv. svézt, tak ten příští už přijedou opravdu závodit. V každém případě oceníme jakoukoli podporu, třeba ve formě divácké podpory. Samozřejmě místa na našich kapotách nejsou úplně plná, takže s radostí uvítáme jakoukoli sponzorskou účast. V případě zájmu kontaktujte manažera týmu :

 Michal "BOLTN" Svojanovský

email : boltn@centrum.cz

GSM : 777 30 53 63

 Z příštích závodů, se vám pokusím opět zprostředkovat zážitky a hlavně výsledky.

 
Zatím ahoj

BOLTN

 PS : z kuloárů prosákla informace, že se snad připravuje zcela nový tým. Nepodařilo se zjistit nic víc, snad jen že začíná s tréninkem, hodlá pořídit závodní stroje a jeho pracovní název je zatím SUPPORT BEGINER TEAM . . .